XXXIX. Já smrt přistihnul na číhané

Vítězslav Hálek

Já smrt přistihnul na číhané a v hněvu ved’ ji k přírodě: „Tu rdousí nám jenom ty dobré a špatní jsou u výhodě. Ji v těžkou dávám obžalobu, jak hřeší po všem národě, a jestliže v tom tvoje vůle, s kým zákonem to ve shodě?“ Smrt v smíchu cení lačné zuby: „Ved’s k nepravé mne stolici; tu ptej se dříve té tvé matky, proč rodí takou směsici? Proč bezcenných těch mužův loutek na léta tolik doživí, že bráti pořád jen tu chamraď i smrti již se protiví?“ A řekla příroda mně s výtkou: „Smrt stiháš ve při nevzorné; své bratry nauč býti lidmi, smrt bude brát jen výborné.“

Patří do shluku

střet, léno, um, onyx, sol, pól, mim, ká, nard, směnit

231. báseň z celkových 454

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Naučení. (Josef Uhlíř)
  2. Jak Pierra klne... (Stanislav Mráz)
  3. Za těmi dveřmi. (Jaroslav Vrchlický)
  4. Setrvej! (Jan Ježek)
  5. XXV. Morálka. (Jaroslav Vrchlický)
  6. JITŘNÍ (Stanislav Kostka Neumann)
  7. Metamorphosy. (Jaroslav Vrchlický)
  8. None (Stanislav Mráz)
  9. Fine. (František Švejda)
  10. LIST REDAKCI. (Antonín Klášterský)