XLIX. Ticho! Čas se připozdívá,

Vítězslav Hálek

XLIX.
Ticho! Čas se připozdívá, Ticho! Čas se připozdívá,
roku táhne na večer, příroda má těžká víčka – budem dřímat v zimní šer. Pod hlavu už sobě střádá suché listí, zvadlou snět, slunce staví pod stínidlo, jako lampu v lazaret. Nebes okna mhou zastírá, v lesích hovor zastaví, a ty ptáčky štěbetáčky k sousedovi dopraví. Řeky už jen zvolna chodí, pokradmo a po špičkách, 222 a těch těžkých snů už plno v holých číhá větvičkách. Peří ve sníh nasedrané už si sype v závěje – ticho, my si podřimneme, než zas skřivan zapěje.

Kniha V přírodě (in Sebrané spisy Vítězslava Hálka, svazek 9) (1912)
Autor Vítězslav Hálek