II. Pojď, myšlenko, můj lidský květe,

Vítězslav Hálek

Pojď, myšlenko, můj lidský květe, o příbuzných mne došla věst, neb co tu polní krásy zve tě, v myšlenkách matka země jest. A co tu v modrém vzduchu zvoní, těch ptáků zpěvem tkaný let, co z lesů šumí, dechem voní – toť příbuzných, hle, celý svět. A jest jich víc. V dne uzpomněnce, kdy svá noc světla odmyká, to myšlenka jest na myšlence, jež hlavu nebes proniká. A jest jich víc. Ty síly svaté, z nichž pne se vzduch i země květ a v modru slunce, hvězdy zlaté – ó, pojď se s nimi srozumět! Ba mnohem víc. Svět, veškerenstvo, toť myšlenka jen jediná – hle, jaké máš to příbuzenstvo, hle, jaká jsme my rodina!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

háj, slavíček, kvítko, kvítek, potůček, slavík, vlnka, pomněnka, větřík, ptáček

838. báseň z celkových 875

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. 58. Mládí mé. (Jan Slavomír Tomíček)
  2. Matičce. (Herma Pilbauerová)
  3. POMNĚNKA Z ČESKÉHO LESA. (Miloš Červinka)
  4. báseň bez názvu (Alois Vojtěch Šmilovský)
  5. V PODJESENI. (Václav Šolc)
  6. Musím ti to říci, že jsi mi tak milou (Karel Vojtěch Prokop)
  7. 8. Kdy ptáčků dumy slýchám, nebo tmavé (František Ladislav Čelakovský)
  8. Ranní cestování. (Josef Wenzig)
  9. XLV. Přec zdá se mi, až hrob můj zvrácen (Vítězslav Hálek)
  10. IV. Až s tvým hebkým vlasem bude májový si větřík hrávat, (Adolf Heyduk)