XXII. Cos v mlhách se k lesům potácí,

Vítězslav Hálek

Cos v mlhách se k lesům potácí, jak duchové z podzemní říše – a jste-li vy duchové jací, nuž mluvte a postůjte tiše. Ten jeden jak v klášterním šatě, tak bílý jak na kazatelně, ten mluví tak zkrouceně svatě, však malounko srozumitelně. Ti druzí jak nábožné stádo, hned ulehli k poutnické holi – „Ach, věřte, že stárne, co mládo, a v staré že dají se moli.“ Ti srazili v hromadu hlavy – „Kéž možná tak nejvíce vědět, pít nejlépe na dobré zdraví, mít teplounké hnizdo a sedět!“ Mnich povídá na všecko: Ano, a žehná jim z rozpiatých ramen: „Jen věřte, a vše bude dáno!“ Mé díky, vy duchové; amen.

Patří do shluku

švec, krejčí, bota, ušít, krejčík, střevíc, sklenář, šít, řemeslo, poplést

164. báseň z celkových 191

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Meditace. (Beneš Grünwald)
  2. OBRÁZEK Z POUTI. (Josef Jakubec)
  3. ŠIKMÁ VĚŽ. (Irma Geisslová)
  4. „V DÁMSKÉM BUDOÁRU.“ (Ladislav Andělíček)
  5. Pohádka. (Josef Svatopluk Machar)
  6. Babička. (Josef Václav Sládek)
  7. JAROSLAV MARIA. (Ladislav Andělíček)
  8. Z TOVÁRNÍHO VZDUCHU. (Ferdinand Tomek)
  9. XXX. OBJEVUJÍ SE LIDÉ-PONORKY... (Josef Svatopluk Machar)
  10. Geniem se nyní každý klade, (František Sušil)