XXXIX. Nehledám to lidské štěstí

Vítězslav Hálek

Nehledám to lidské štěstí v dálkách myslí chorou vysněných: v rájích nade světy místěných, ani v nebích s nadpozemskou trestí. Nehledám je v liché tužbě, v bájích na nerozum dospělých, v licoměrnu nauk zbabělých – v lidí ani bohův modloslužbě. Ale vím: Cos v kráse sdílné z nedozírna vniká v světlou říš, to co den k nám tíhne blíž a blíž, až k nám sladkým dechem matky přilne. Až nám květohledným jarem v duše pološero doniká, všecky brány její zodmyká, svět i nebe štědrým dá nám darem. V tom je hledám: člověk celý v jaru svém by vstříc mu vycházel, poznával, synovsky provázel, a pak dožil láskou srozumělý.

Patří do shluku

střet, léno, um, onyx, sol, pól, mim, ká, nard, směnit

262. báseň z celkových 454

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. S Bohem! (Jaroslav Vrchlický)
  2. None (Stanislav Mráz)
  3. FINALE. (Jaroslav Vrchlický)
  4. SUSPIRIA. (Jaroslav Vrchlický)
  5. Kdo se žhavostí žije v spokojenosti... (Stanislav Mráz)
  6. 44 BEATRICE (František Zavřel)
  7. IX. Bůh měl mne rád, když dal mi spatřit tebe. (Antonín Klášterský)
  8. 190. Nevinnost. (Jan Petr Jordan)
  9. 9. Tys naše radosť, naše štěstí, (Josef Uhlíř)
  10. Osa. (Jaroslav Vrchlický)