XIV. Již stalo se. Má duše bez Tebe

Vítězslav Hálek

Již stalo se. Má duše bez Tebe se necítí již celou víc; ba sebe myslit bez Tebe, by bylo – nebýt živu víc. S mou duší již jsi setkaná. Ty’s chloubou její, radostí – Ty’s touhou mou, mou útěchou, mou rozkoší – mou žalostí. Z mých pustých dnů mi nebe tkáš, jak nevěsta svatební šat; Ty ve mně bdíš, Ty ve mně sníš, co já, co Ty – nevím již rozeznat. Co osud můj – mně lhostejno. Vímť, čí jej ruka upřádá. Z Tvé ruky – byť i zkázu vzít – i v tom se nebe zakládá.

Patří do shluku

nit, len, příst, kolovrátek, cívka, přádlo, kužel, příze, nitka, vrčet

64. báseň z celkových 339

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. ZVONÍ! (Antonín Jaroslav Klose)
  2. Křidélka z paprsků... (Růžena Jesenská)
  3. SVATEBNÍ ŠAT. (Vítězslav Hálek)
  4. Píseň kolovratu. (Karel Babánek)
  5. Aj, chcete, abych s vámi žil (Jiljí Vratislav Jahn)
  6. Dar úkoje. (Adolf Heyduk)
  7. Z TVÝCH SLADKÝCH OČÍ... (Bohdan Kaminský)
  8. Smutno v háji, jako v síni (Adolf Heyduk)
  9. Jindy a nyní. (Karel Marie Drahotín Villani)
  10. HOSTÉ. (Josef Václav Sládek)