XXVI. Mně zdálo se, žes umřela;

Vítězslav Hálek

Mně zdálo se, žes umřela; slyšel jsem zvonit hrany, a pláče bylo, kvílení a nářku na vše strany. Tak divně Ti tam ustlali! Na hrob Ti kámen dali, a abych na něj napsal verš – mne vlídně požádali. O lidé, lidé z kamene – zde srdce mé si mějte, a co sem ještě nezpíval, to do kamene vrejte. Mé lásce ste nevěřili a zhrdli mými slovy – když bude kámen mluvit k vám, snad vám to lépe poví.

Patří do shluku

hrobník, motyka, rakev, kopat, hrobař, hřbitov, rýč, rov, hlína, jáma

275. báseň z celkových 461

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. PAMÁTCE BEDŘICHA SMETANY. (Ferdinand Tomek)
  2. 3 Tys plakala, že jsem Ti kdys (Josef Barák)
  3. XLIV. Já přišel po stech letech k hrobu, (Vítězslav Hálek)
  4. 42. V ty struny duše dech jsem vložil, (Josef Kuchař)
  5. MATCE. (Adolf Brabec)
  6. Na starém hřbitově. ( K. Egor)
  7. LOUČENÍ DOMA (Otokar Fischer)
  8. XXIII. Zjihlá role roztouženě (František Leubner)
  9. Z DENNÍKU BÁSNÍKOVA. (Jaroslav Vrchlický)
  10. Touha po odpočinutí. (Václav Antonín Crha)