Touha po odpočinutí.

Václav Antonín Crha

Kopej starče, kopej čile, chladný hrob mi vykopej, bych již došla klidné chvíle: tam do hrobu, tam mne skrej! Skrej mne před lidskými zraky, nanes pahrb výš a výš, sic by příkoří jich taky proniklo i tuto skrýš! Žhavé vedro pouť mi souží, duch již klesá parným dnem: proto v chladný hrob jen touží, okřát tichým, – dlouhým snem. Děsím se těch zakuklencův lest a zráda sídlí v nich v poklonách a kupách věncův šálí a si tropí smích! Nuže nechť pod drnu krovem zajde stopa žalu, zlob: bouřný svět buď nad mým rovem – – klidným, tichým jest jen hrob!

Patří do shluku

hrobník, motyka, rakev, kopat, hrobař, hřbitov, rýč, rov, hlína, jáma

412. báseň z celkových 461

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Dnes zajdem sobě na hřbitov, (Gustav Dörfl)
  2. Hrobníku, vstávej – s hrobečkem (Gustav Dörfl)
  3. Po smrti. (Adolf Heyduk)
  4. HORVATH. (Josef Svatopluk Machar)
  5. Když na smrt někdy pomyslím, (Josef Barák)
  6. Jarní motiv. (Emanuel z Čenkova)
  7. BÁSEŇ ZÁVĚREČNÁ. (Ludvík Lošťák)
  8. ACH, AŽ JEDNOU... (Adolf Bogner)
  9. II. In memoriam. (Jaroslav Vrchlický)
  10. Nuž – strojte mne... (Albína Dvořáková-Mráčková)