XLVI. Já na čas dlouhý oněměl,

Vítězslav Hálek

Já na čas dlouhý oněměl, tak jako skála pustá; však jedno Tvé políbení mi rozvázalo ústa. To bylo jak dešť májový na půdu deště lačnou; teď sladké písně v duši mé zas hojně rašit začnou.

Patří do shluku

jaro, vzpomínka, mládí, květ, vesna, kvést, zkvétat, jarní, rozkvést, jeseň

508. báseň z celkových 680

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Z POSLEDNÍCH RŮŽÍ... (Karel Babánek)
  2. V dešti. (Jaroslav Vrchlický)
  3. X. V JARNÍM DEŠTI. (Jaroslav Vrchlický)
  4. VZKÁZÁNÍ. (Josef Lukavský)
  5. Vzpomínka na matku. (Adolf Brabec)
  6. PŘIZNÁNÍ. (Josef Svatopluk Machar)
  7. někdy (Stanislav Kostka Neumann)
  8. JARNÍ POHÁDKA. (Josef Václav Sládek)
  9. První paprslek. (Alois Škampa)
  10. Píseň. (Bohdan Kaminský)