Vzpomínka na matku.

Adolf Brabec

V to okno mé tak tiše voní zas bělostný květ jasmínu, tak rád tu sedal již jsem v loni, při měsícovém zástinu. Na stěnách keřů kresby matné, se mihotají sem a tam – mně zdá se slyšet kroky chvatné, však zatím jsem tu sám a sám. Květ prší dolů sněhobílý, při něžném vánku dotknutí, i jediný ten květ mně milý, že cítím duše pohnutí. Tak zadumčívě hledím kolem, kdy měsíc červen, měsíc krás rozechvěl každým vetchým stvolem a probudil jej v žití zas. Tak, Bože, náhle napadá mi, proč nevzbudil – též moji máť, bych obsypal ji fialkami a nemusila v hrobě spát...

Patří do shluku

jaro, vzpomínka, mládí, květ, vesna, kvést, zkvétat, jarní, rozkvést, jeseň

205. báseň z celkových 680

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Byl první máj – a přec sněhu vrkoče bílé (Josef Holý)
  2. SENOSEČ. (Emanuel z Čenkova)
  3. JARNÍ VZPOMÍNKA (Antonín Klášterský)
  4. Vzpomínky z jihu. (Antonín Klášterský)
  5. BÍLÝ KVĚT. (Adolf Brabec)
  6. MÁJOVÁ PŮLNOC. (Božena Benešová)
  7. Z ulice. (Jan Červenka)
  8. ZEĎ. (Antonín Klášterský)
  9. X. V JARNÍM DEŠTI. (Jaroslav Vrchlický)
  10. Dech májový dětství. (Karel Nejč)