XLVI. Já na čas dlouhý oněměl,
Vítězslav Hálek
Já na čas dlouhý oněměl,
Básně v knize Večerní písně:
- I. Přilítlo jaro z daleka
- II. Já jsem ten rytíř z pohádky,
- III. Umlklo stromů šumění
- IV. V tom světě vše teď usnulo,
- V. Na nebi na sta hvězdiček,
- VI. Divoucí div to – bože můj!
- VII. Bůh povolal mne do ráje,
- VIII. Kdyby ten slavíček
- IX. Mám Ti to sladké tajemství
- X. Má milá pojď a poklekni,
- XI. Ty’s jenom ještě poupátko,
- XII. Ten slavík ani neuleh’
- XIII. Ty dívko zvláště líbezná,
- XIV. Již stalo se. Má duše bez Tebe
- XV. Když tak se na Tě dívám –
- XVI. Tvé oko krásné jezero,
- XVII. Má milá, pojď, přisedni blíž,
- XVIII. Na dubě lkala hrdlička,
- XIX. Ty hvězdičky tam na nebi –
- XX. Ten není rekem největším,
- XXI. Na nebi plno hvězdiček
- XXII. Na nebi měsíc s hvězdami
- XXIII. Sluneční žár o poledni –
- XXIV. Čím srdce, čím si zhřešilo,
- XXV. A kdyby vše potěšení
- XXVI. Mně zdálo se, žes umřela;
- XXVII. Když bůh byl nejvíc rozkochán,
- XXVIII. Tak mnoho věcí na světě,
- XXIX. Když sem se díval do nebe
- XXX. Noc byla krásná, průhledná –
- XXXI. Již nevím, zda to sen či ne,
- XXXII. Tak temnomodrá nebes báň –
- XXXIII. Ten ptáček ten se nazpívá,
- XXXIV. Tak ticho kolem –zdá se mi,
- XXXV. Mně zdálo se: „bol sestár’ už
- XXXVI. Byly dvě boží myšlénky
- XXXVII. Mladinký ten zpěváček –
- XXXVIII. Tak jak ten měsíc v nebes báň –
- XXXIX. S dnem noc se navždy rozešla.
- XL. Vy všichni, kdo jste stísnění,
- XLI. Z svých písní trůn Ti udělám
- XLII. Nediv se, jest-li uslyšíš
- XLIII. Ten boží svět tak daleký
- XLIV. Hej jaká radosť v kole
- XLV. „Nedobře lidem bez zpěvu“ –
- XLVI. Já na čas dlouhý oněměl,
- XLVII. Můj bože, všechny nároky
- XLVIII. Požehnaný, jenž pomazán
- XLIX. V Tvých rukou mnoho spočívá;
- L. Já v trouby zahrát rozkázal
- LI. Kdo v zlaté struny zahrát zná,
- LII. Nekamenujte proroky.
- LIII. S nebe se snáší andělé
- LIV. Již jděte milé dítky mé,
- LV. V nebi bledá luna stála,
- LVI. Do dálky odjíždí