XLVIII. Požehnaný, jenž pomazán

Vítězslav Hálek

XLVIII.
Požehnaný, jenž pomazán Požehnaný, jenž pomazán
 na pěvce rukou Páně; on v soudy boží nahlédnul i v lidských ňader báně. On zná ten velký světů žalm i zpěv, jejž zpívá ptáče, on srdce tlukům rozumí, kdy plesá i kdy pláče. Co jiným lidem tajemstvím, to před ním rozestřené, on vůdcem lidu božího do země zaslíbené. On králem velkých království, on knězem lidstva spásy, a co v něm leží pokladů, jsou neskonalé krásy. 56
Básně v knize Večerní písně:
  1. I. Přilítlo jaro z daleka
  2. II. Já jsem ten rytíř z pohádky,
  3. III. Umlklo stromů šumění
  4. IV. V tom světě vše teď usnulo,
  5. V. Na nebi na sta hvězdiček,
  6. VI. Divoucí div to – bože můj!
  7. VII. Bůh povolal mne do ráje,
  8. VIII. Kdyby ten slavíček
  9. IX. Mám Ti to sladké tajemství
  10. X. Má milá pojď a poklekni,
  11. XI. Ty’s jenom ještě poupátko,
  12. XII. Ten slavík ani neuleh’
  13. XIII. Ty dívko zvláště líbezná,
  14. XIV. Již stalo se. Má duše bez Tebe
  15. XV. Když tak se na Tě dívám –
  16. XVI. Tvé oko krásné jezero,
  17. XVII. Má milá, pojď, přisedni blíž,
  18. XVIII. Na dubě lkala hrdlička,
  19. XIX. Ty hvězdičky tam na nebi –
  20. XX. Ten není rekem největším,
  21. XXI. Na nebi plno hvězdiček
  22. XXII. Na nebi měsíc s hvězdami
  23. XXIII. Sluneční žár o poledni –
  24. XXIV. Čím srdce, čím si zhřešilo,
  25. XXV. A kdyby vše potěšení
  26. XXVI. Mně zdálo se, žes umřela;
  27. XXVII. Když bůh byl nejvíc rozkochán,
  28. XXVIII. Tak mnoho věcí na světě,
  29. XXIX. Když sem se díval do nebe
  30. XXX. Noc byla krásná, průhledná –
  31. XXXI. Již nevím, zda to sen či ne,
  32. XXXII. Tak temnomodrá nebes báň –
  33. XXXIII. Ten ptáček ten se nazpívá,
  34. XXXIV. Tak ticho kolem –zdá se mi,
  35. XXXV. Mně zdálo se: „bol sestár’ už
  36. XXXVI. Byly dvě boží myšlénky
  37. XXXVII. Mladinký ten zpěváček –
  38. XXXVIII. Tak jak ten měsíc v nebes báň –
  39. XXXIX. S dnem noc se navždy rozešla.
  40. XL. Vy všichni, kdo jste stísnění,
  41. XLI. Z svých písní trůn Ti udělám
  42. XLII. Nediv se, jest-li uslyšíš
  43. XLIII. Ten boží svět tak daleký
  44. XLIV. Hej jaká radosť v kole
  45. XLV. „Nedobře lidem bez zpěvu“ –
  46. XLVI. Já na čas dlouhý oněměl,
  47. XLVII. Můj bože, všechny nároky
  48. XLVIII. Požehnaný, jenž pomazán
  49. XLIX. V Tvých rukou mnoho spočívá;
  50. L. Já v trouby zahrát rozkázal
  51. LI. Kdo v zlaté struny zahrát zná,
  52. LII. Nekamenujte proroky.
  53. LIII. S nebe se snáší andělé
  54. LIV. Již jděte milé dítky mé,
  55. LV. V nebi bledá luna stála,
  56. LVI. Do dálky odjíždí