XLVIII. Požehnaný, jenž pomazán

Vítězslav Hálek

XLVIII.
Požehnaný, jenž pomazán
Požehnaný, jenž pomazán
na pěvce rukou Páně; on v soudy boží nahlédnul i v lidských ňader báně.
On zná ten velký světů žalm i zpěv, jejž zpívá ptáče, on srdce tlukům rozumí, kdy plesá i kdy pláče. Co jiným lidem tajemstvím, to před ním rozestřené, on vůdcem lidu božího do země zaslíbené. On králem velkých království, on knězem lidstva spásy, a co v něm leží pokladů, jsou neskonalé krásy. 56