XXXII. Tak temnomodrá nebes báň –

Vítězslav Hálek

XXXII.
Tak temnomodrá nebes báň – Tak temnomodrá nebes báň –
 a hvězdičky jak zlato; člověku divno u srdce, když tak se dívá na to. A těch hvězd stále víc a víc, že ani konce není – a přec tam není každičká ta hvězda k nalezení. Jen když v dvě srdce mladinké dech první lásky vchází, tu na tom modrém nebi též prý nová hvězda vzchází. A v jednom-li z těch srdcí dvou květ lásky schne a vadne, tu s toho nebe modrého i zlatá hvězda padne. 39
Básně v knize Večerní písně:
  1. I. Přilítlo jaro z daleka
  2. II. Já jsem ten rytíř z pohádky,
  3. III. Umlklo stromů šumění
  4. IV. V tom světě vše teď usnulo,
  5. V. Na nebi na sta hvězdiček,
  6. VI. Divoucí div to – bože můj!
  7. VII. Bůh povolal mne do ráje,
  8. VIII. Kdyby ten slavíček
  9. IX. Mám Ti to sladké tajemství
  10. X. Má milá pojď a poklekni,
  11. XI. Ty’s jenom ještě poupátko,
  12. XII. Ten slavík ani neuleh’
  13. XIII. Ty dívko zvláště líbezná,
  14. XIV. Již stalo se. Má duše bez Tebe
  15. XV. Když tak se na Tě dívám –
  16. XVI. Tvé oko krásné jezero,
  17. XVII. Má milá, pojď, přisedni blíž,
  18. XVIII. Na dubě lkala hrdlička,
  19. XIX. Ty hvězdičky tam na nebi –
  20. XX. Ten není rekem největším,
  21. XXI. Na nebi plno hvězdiček
  22. XXII. Na nebi měsíc s hvězdami
  23. XXIII. Sluneční žár o poledni –
  24. XXIV. Čím srdce, čím si zhřešilo,
  25. XXV. A kdyby vše potěšení
  26. XXVI. Mně zdálo se, žes umřela;
  27. XXVII. Když bůh byl nejvíc rozkochán,
  28. XXVIII. Tak mnoho věcí na světě,
  29. XXIX. Když sem se díval do nebe
  30. XXX. Noc byla krásná, průhledná –
  31. XXXI. Již nevím, zda to sen či ne,
  32. XXXII. Tak temnomodrá nebes báň –
  33. XXXIII. Ten ptáček ten se nazpívá,
  34. XXXIV. Tak ticho kolem –zdá se mi,
  35. XXXV. Mně zdálo se: „bol sestár’ už
  36. XXXVI. Byly dvě boží myšlénky
  37. XXXVII. Mladinký ten zpěváček –
  38. XXXVIII. Tak jak ten měsíc v nebes báň –
  39. XXXIX. S dnem noc se navždy rozešla.
  40. XL. Vy všichni, kdo jste stísnění,
  41. XLI. Z svých písní trůn Ti udělám
  42. XLII. Nediv se, jest-li uslyšíš
  43. XLIII. Ten boží svět tak daleký
  44. XLIV. Hej jaká radosť v kole
  45. XLV. „Nedobře lidem bez zpěvu“ –
  46. XLVI. Já na čas dlouhý oněměl,
  47. XLVII. Můj bože, všechny nároky
  48. XLVIII. Požehnaný, jenž pomazán
  49. XLIX. V Tvých rukou mnoho spočívá;
  50. L. Já v trouby zahrát rozkázal
  51. LI. Kdo v zlaté struny zahrát zná,
  52. LII. Nekamenujte proroky.
  53. LIII. S nebe se snáší andělé
  54. LIV. Již jděte milé dítky mé,
  55. LV. V nebi bledá luna stála,
  56. LVI. Do dálky odjíždí