XXXII. Tak temnomodrá nebes báň –

Vítězslav Hálek

XXXII.
Tak temnomodrá nebes báň – Tak temnomodrá nebes báň –
 a hvězdičky jak zlato; člověku divno u srdce, když tak se dívá na to. A těch hvězd stále víc a víc, že ani konce není – a přec tam není každičká ta hvězda k nalezení. Jen když v dvě srdce mladinké dech první lásky vchází, tu na tom modrém nebi též prý nová hvězda vzchází. A v jednom-li z těch srdcí dvou květ lásky schne a vadne, tu s toho nebe modrého i zlatá hvězda padne. 39

Kniha Večerní písně (1859)
Autor Vítězslav Hálek