II. Veleslavné jest to poslyšení,

Boleslav Jablonský

Veleslavné jest to poslyšení, Když se hrne s věže dómové, Jako s hory bystří proudové, Stříbrozvukých zvonů hlaholení. Ohromných kdy varhan hlučné znění Ve prostorné klenbě chrámové Stíhají velební hlasové – Veleslavné jest to poslyšení. Slavnější však zvuky ucho slýchá, Kdykoliv slavící Příroda Bouřným vichrem v rachot hromu dýchá. Než co vši tu slávu mění v pěny – Jest hlas vítězného národa, Zvukem trub a bubnů projevený!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

pozůstávat, ženstvo, vnadit, faust, podniknutí, skvělost, vězet, jevit, sličnost, faustus

184. báseň z celkových 230

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. báseň bez názvu (Šebestián Hněvkovský)
  2. STUDÁNKA V HORÁCH. (František Táborský)
  3. Založení kláštera Vyšebrodského. (Jan z Hvězdy)
  4. Loučení labutí. (Šebestián Hněvkovský)
  5. Zpěv. (Šebestián Hněvkovský)
  6. Hudba. (Šebestián Hněvkovský)
  7. Podletí. (Šebestián Hněvkovský)
  8. Spor citů. (Šebestián Hněvkovský)
  9. Točník. (Šebestián Hněvkovský)
  10. 130. Znášli hlas ten přezázračné moci? (František Sušil)