Lorenzo neplač Musí konec mít co mělo počátek(J8m)
trest smrti ohněm však je zažehnán(J5m)
ó neplač s koncem eposu je nutné smíření(J7m)
a já jsem Básní byl již rozblouzněný stvořil věk(J7m)
v bezmezném horování snivém nadšení(J6m)
a jemuž jedním opálovým jitrem darem byl jsem dán(J8m)
a jímž jak palladium zázračné jsem přijat byl(J7m)
V Andělském hradě odsouzeni stojíme(J6m)
Řím před námi se v purpur zlato drahokamy zahalil(J8m)
v minulá naše roucha Klidni spolu hledíme(J7m)
do slunce západu Jak snivé Řím a Tibera jsou dnes(J8m)
Ó básní ohromnou byl život náš(J5m)
což nechápeš Tvůj Cagliostro nechce truchlit věz(J7m)
je neodvratný soumrak Bohů Žiji život svůj zde v tomto okamžiku(J10f)
jak světlo slunce soustředěné v démantu(J6m)
Podivné tajemství Jak třpytivě jsem na pódiu stál(J8m)
tam v křesle seděl ponuře jak socha vtesán tu(J7m)
a všude sklízel pochvalu a slzy díků(J6f)
figurky lidské na provázku držel geniální principál(J9m)
Já svrchovaný prorok lékař lidumil(J6m)
jemuž se kořil svět a o němž horoval a snil(J7m)
dle vůle své a rozkoše jsem točil jím(J6m)
Uměl jsem zlato rozmnožit a krásu vzkřísit život prodloužit(J9m)
a kámen moudrosti mi nebyl neznámým(J6m)
já předpovídal budoucnost a duchy vyvolával(J7f)
k ztřeštěným otázkám jsem moudré odpovědi dával(J7f)
pro blaho lidstva ano měl bych věčně žít(J6m)
A přec je tajuplný Cagliostro pouze člověkem(J8m)
a tedy smrtelný a tedy dotknutelný(J6f)
ať světák abbé markýz bytost polobůh(J6m)
ať důstojník ať mistr lóže zednářské ať všem(J7m)
unikal pátrajícím očím slavně viditelný(J7f)
a zase nezvěstný i všudypřítomný a nad vším vítězící duch(J10m)
Ty vzpomínáš jak v nádheře a přepychu jsme žili(J7f)
jak svrchovaným leskem jsme se opojili(J6f)
jak milován a božským zván(J4m)
byl Cagliostro všude v sálech před trůny i na bastille(J8f)
ať hýčkán v hedvábí neb na ulicích davem sledován(J8m)
V tisících obrazích jsme této chvíle(J5f)
na vějířích a v mramoru a bronzu zlatě v tisku rozmnoženi(J9f)
jak slunce v zrcadlech Ach proč se nesměješ(J6m)
Proč slzy jen a dobrodružných paprsků v tvých očích není(J8f)
Víš že jsem žil již před potopou světa(J5f)
že byl jsem přítomen na svatbě v Kanaan(J6m)
a že jsem viděl širé moře celý svět Tvé kruté slovo lež(J9m)
je rouháním a trpkou hloupostí jak neprokletá(J7f)
vítězství střízlivosti Já byl vyšší mocí povolán(J8m)
rozjiskřit svět ach rci proč nechce se ti smát(J6m)
Nu pyramidách kdysi o tobě jsem s bázní přemýšlel(J8m)
jak svíjeti se budeš před rozsudkem lidí(J6f)
a přece vím že tebou milován však neuznán jsem světem šel(J9m)
a býval mlčelivý jako sfinx a jako tůně černé dno(J9m)
Jsou záhady A kdos je miluje a kdosi nenávidí(J8f)
Víš jak jsem lampiony růží lilií a thymianu rozsvěcel(J10m)
Víš jak jsem byl a nebyl jak jsem v bezedno(J6m)
svou ztrácel bytost a jak vznikal člověk nový(J6f)
A když se ptali kdo Já řekl Jsem kdo jsem(J6m)
Když doléhali dál já kresbou odpověděl místo slovy(J8f)
hle symbol had má v ústech jablko a ocas končí šípem(J8f)
Ó jsem kdo jsem A byl jsem skutečností a zas přízrakem(J8m)
Ó jinde nechám hlas svůj zníti Hvězdy sypem(J6f)
na cestu znavených a jinde bude ráj a nebe(J7f)
Vzpomínám jak se mocní toho světa kdysi ptali tebe(J8f)
v čem základ tajemného umění je muže tvého(J7f)
a dovedla jsi přesně odpovědět v slovech rostlinách a kamenech(J10m)
Jak šel jsem s nimi dobrodružně po tribunách světa(J7f)
svatozář kolem hlavy kouzla vznešeného(J6f)
a jak jsem závratně se uplatňoval v žití smělých dnech(J8m)
A teď jak v Nilu pramenech(J4m)
mi snivý lotos na dně duše zkvétá(J5f)
a nelituji proměnlivých našich komedií prožitých(J9m)
ni toho co ty příkře zoveš hřích(J5m)
Ach minulostí nesmrtelně krásnou opájím se v chvíli zdánlivého hoře(J11f)
ty nezachytíš profilu mé bludné podstaty(J7m)
jež čarovně se měnila jak nebesa jak moře(J7f)
A Lorenzo má slyš ve všechny věky příští(J6f)
zaklínám svého genia ať rozmarný a podloudný a bohatý(J10m)
se do tisíce nových básni tříští(J5f)
a s rolničkami jde jež více chápe svět a ctí než srdce zvonů(J9f)
ať hrabě Cagliostro má roj věčných epigonů(J7f)
Hleď slunce zapadlo Jen města kontura zůstala matná(J8f)
a Tibera se zatmívá jak cesta mystická a nenávratná(J9f)
Pojď půjdem s těmi všemi stíny bez pochodní(J6f)
v San Leo do zajetí poslušní a hodní(J6f)
A tam kdes nebi blíž až navštíví nás hvězdy s výše(J7f)
pro všecko skončené a ztracené si zapláčeme tiše(J8f)
a tiše zasmějem se Jaká krása pojď a sněme sněme(J8f)
Jdou vlny času dál My s nimi odplyneme(J6f)
Vysvětlivky
takto podbarvené pozice jsou silné
takto podtržené pozice jsou s přízvukem
S = silná pozice
W = slabá pozice
V = slabá pozice
X = neurčená pozice
J = Jamb (WS)
T = Trochej (SW)
D = Daktyl (SWW)
A = Ambfibrach (WSW)
X = Daktylotrochej (SWWSW)
Y = Daktylotrochej s předrážkou (WSWWSW)
H = Hexameer
N = Neurčeno
Statistiky
Počet slok: |
15 |
Celkem veršů: |
88 |
Jamb: |
88
(100 %)
|