Průsvitně modrý soumrak s rozsvícenou lunou(J6f)
a oblaky jež zamyšleně azurem se sunou(J7f)
stvořily onu noc s tajemstvím divných závratí(J7m)
s magických barev kouzlem s dálkou nevyzpytnou(J6f)
Cos dávno minulého a cos příliš budoucího(J7f)
chvělo se v prostoru co duši uchvátí(J6m)
přízrakem snů jež snadno neprocitnou(J5f)
v hlubině věčných propastí z ticha toužícího(J7f)
pouze po hudbě moře nebo větru zazněl jakýs hlas(J8m)
neznámý nimbem oné noci vzkříšený(J6m)
a věkem dálky zastřený(J4m)
Hlubší než oceán je dnešní obloha má barvy jas(J8m)
modrý jak žhoucí kameny(J4m)
Měsíčných lesů stíny záhadné(J5m)
jak bloudívaly v Jonských Erythrách(J5m)
a přece ani hvězda s nekonečné výše nespadne(J8m)
v pozemský pokrvácený a zaslzený prach(J7m)
A nezměněná byla mlčelivá světel záplava(J8m)
Tajemné ženy vztyčila se k nebi postava(J7m)
v závoji bílém pozlaceném Tisíc let(J6m)
tisíce tisíc let se tmělo z jejích vrásek hlubokých(J8m)
svítilo strašné z jejích očí zachvělo se z nich(J7m)
Sibylla(J1f)
z těch jedna která v duši celý uzavřela svět(J7m)
proniknouc perspektivu jeho tragedií(J6f)
a rozkoší jež pro věčnou smrt žijí(J5f)
a všecko prosnila a prožila(J5m)
i chmury velkých hrůz i písně nejvyššího jasu(J7f)
Mluvila tiše jako v deliriu užaslá(J7m)
Nerozplynula jsem se ještě jako šelest hlasů(J7f)
v podzemí u Avernského jezera(J5m)
a přec mých dobrodružství lampa uhasla(J6m)
a toužím toužím po tmě očí svých tohoto večera(J8m)
po smrti toužím Dal mi Apollo dní života(J7m)
co písku zrn má vlasti mojí břeh(J5m)
a konce nemají ty dny žhne moje samota(J7m)
bolestnou visí Všech jichž utišen je vzdech(J6m)
Kdys věštby Apollo mi z chrámu k duši schvěl(J6m)
v podzemí jeskyně je psala jsem na listí palmové(J8m)
v jich svaté uvěřivši určení(J5m)
leč vítr stoletími je jak marné chmýří roznášel(J8m)
Ó zákon tisíciletý se promění(J6m)
proroctví vzplane zhasnou skutkové(J5m)
Svých slavných věšteb nezřela jsem splnění(J6m)
a všech mých devět knih(J3m)
a mými přece byly Není jich(J5m)
Básníci opěvali gesta vznešená(J6m)
mých chimaer od Virgila k Augustinu(J5f)
a já jen umřít toužím toho večera když luna zasněná(J9m)
plyne jak souhrn proroctví o lepších dnech(J6m)
umříti toužím toho večera být stín ve věčném stínu(J8f)
Ó žila jsem tak dlouho v divných osudech(J6m)
vidinách pronikavých těžkých dumách(J5f)
v jeskyních kolem Trojské Idy(J4f)
na Samu v Delfech v Erythrách a Kumách(J5f)
a procítila všechny rozkoše i ostny bídy(J7f)
Na Babylonské věži dlouho dlela jsem(J6m)
Byl skutečností sen a skutečnost mi snem(J6m)
Egyptem šla jsem končinami Červeného moře(J7f)
Arabskou pouští U Jerusalema kdysi(J6f)
a vinic Engaddi mě tak přepadlo hoře(J6f)
z marnosti všeho jako dnes Ten dnešní večer křísí(J7f)
mé dávné vzpomínky Proč ještě dnes(J5m)
mám pochybnosti o nutnosti konce všeho(J6f)
V co ještě věřím Doufám Ať se snes(J5m)
růžový oblak nad hlavy potomstva zemdleného(J7f)
a dal mu novou možnost žití tep(J5m)
možností nových já jsem obsáhla své věky(J6f)
jsem hotova a chci jen nevědět a nebýt Řeky(J7f)
a moře za mnou mraky nade mnou ať hučí(J6f)
poušť v dálce žhne a ošálen a slep(J5m)
ať maká pyšný nadčlověk ve skalách skutečnosti(J7f)
já toužím nebýt všecko mne zde mučí(J5f)
Šalomoun řekl Nebo silné jako smrt jest milování(J8f)
Královský šarlat planul sál byl plný falše závrati a hostí(J9f)
a já jsem ruce vztahovala ku svítání(J6f)
svých věšteb Marné Lásky největší vždy ztroskotaly(J7f)
nejlepší činy zhořkly v zklamání(J5m)
nejhlubší city na mělčinách umíraly(J6f)
nejvyšší touhy zhasly v propastech(J5m)
nejvznešenější krásy utkvěly jen v snech(J6m)
Ó noci přízrak překrásný(J4m)
jsem v jeho nebezpečném zajetí(J5m)
vím že vše míjí v životě jak sny(J5m)
a bolest každá že je marnou obětí(J6m)
a cítím že se rozplývám již jako šelest hlasů v podzemí(J9m)
a dálkou věků vidím vidím ještě zas(J6m)
ty známé tváře králů proroků žen podivných a se všemi(J9m)
se loučím Tolik očí se teď k mému srdci upřelo(J8m)
Obrazy známé ke mně jdou strašlivých krás(J6m)
těch divných skutečností jež jsou dávno smazány(J7m)
jak hvězdy jitrem Děsím se co všecko do nebytí zmizelo(J9m)
a jaké hory se zemí jsou srovnány(J6m)
Zřím Semiramidiny zahrady jak fantom plout(J7m)
Babylon s věží mystickou Ohromné zříceniny z nich(J8m)
na poušti trčí Artemidin hrob a kolloseum Není jich(J9m)
Ve Pharos maják musil uhasnout(J5m)
velbloudi odnesli div Slunce v Rhodu(J5f)
popelem lehly chrámy věhlasné a zvětraly(J7m)
Co do mramoru bronzu časy vepsaly(J6m)
je sen a hádanka Co Bardové a Druidové zpívali(J9m)
ať hymnus lásky neb zbožnění odu(J5f)
z paměti zmizelo Vše archivy a malby(J6f)
obrovské stavby sochy sály města(J5f)
se zemí srovnal nepřátelský věk(J5m)
usnula prudkých vznětů velká gesta(J5f)
Co slavných bylo knihoven A co v nich myšlenek(J7m)
o kouzlo žití bojovalo že z těch knih(J6m)
kolos až nad hory a moře vstal by(J5f)
plameny schvátily je rozmeteny zmizely a není jich(J9m)
Co člověk stvořil člověk tupě ničil Caesar nebo dav(J8m)
Co velkým rytmem horkých k výši zvedalo se hlav(J7m)
a ze všeho a ze všech jsou jen pohádky a stíny(J7f)
Mně zdá se ještě včera v slávě viděla jsem Jerusalem(J8f)
a zatím tmí se v dálce truchlivé(J5m)
mým zrakům vstříc jen jeho zříceniny(J5f)
Kde čarovné a ohromné je moje Ninive(J7m)
Vše opouštějíc přiznávám si s žalem(J5f)
ni stopy po něm není Obraz úžasný(J6m)
a překrásný(J2m)
divadlo nesmírné mi ještě zjevuje se v temnotách(J8m)
poháry svítí drahokamy hoří(J5f)
šílená gesta míhají se báseň o životě tvoří(J8f)
rouhání vraždy hrdinství A všecko v dávných snách(J7m)
je potopeno jako na dně v moři(J5f)
Jak třeštil svět Jak zápal jeho nítil se a zhasínal(J8m)
potoky krve tekly plály hranice(J6m)
hrůzy se množily v obludu příšerné(J6m)
krev hvězdy ronily krvavě měsíc plál(J6m)
a lidé umírali hřešiti a žíti toužíce(J8m)
Ničemu více nevěřím v nic nedoufám(J6m)
vše opustilo mě neb zklamalo(J5m)
neb před očima mýma smutně zmíralo(J6m)
Chci taky nebýt podávám se mrákotám a tmám(J7m)
chci rozplynouti jako šelest hlasů do černé(J7m)
a věrné dnešní noci až se luna zastříbřená ztratí(J8f)
a bílé jitro ještě nezazlatí(J5f)
Usedla Oči její zvětšily se v modré propasti(J8m)
v závoji jejím bílém zlato ztemnělo(J6m)
Šeptala Odcházím tam v nepoznané tajuplné oblasti(J9m)
Jen ještě slyšet sloky chci jež Anakreon pěl(J7m)
a míti klid jejž srdce moje nikdy nemělo(J7m)
a ztratit souvislost se světem v nebytí(J6m)
Již prorokovat nebudu Je věštba snem(J6m)
o budoucnosti a já nechci dosníti(J6m)
co dožít nemohu Hlas její slabě zněl(J6m)
jak odlétání jemných křídel zrak jí dohoříval dohořel(J9m)
a jeden tón se slavný zachvěl ve hlase(J6m)
jejího tichnoucího srdce rozplývala se(J7m)
a rozplývala se(J3m)