Dvě sloky.

Růžena Jesenská

Nebylo to slunce, jež se rozsvítilo, prškou blahodějnou v duši mou se lilo, naházelo květů, kde se klíček točí, rozvázalo písní, s čela, zraku chmury odehnalo záříc sladkou mocí s hůry, nebylo to slunce, byly to tvé oči, bylo to mé nebe! Nebyly to hvězdy, jež mi čarovaly v úsměv každou slzu, v radost moje žaly, ráje růžové, kam bludná noha kročí; jež mi zasvítily do života pouti, v jejich záři sladké duše touží plouti; nebyly to hvězdy, byly to tvé oči, bylo to mé nebe!

Patří do shluku

laguna, gondola, benátky, signorina, kanál, loďka, lido, kráska, člun, mramorový

209. báseň z celkových 245

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. ÚRYVKY. (Josef Merhaut)
  2. CIZINCE. (Otakar Theer)
  3. BŘEH ZÁHROBNÍ. (Adolf Heyduk)
  4. V touze. (Hanuš Jelínek)
  5. SVATÝ JAN POUSTEVNÍK (Růžena Jesenská)
  6. None (Růžena Jesenská)
  7. IX. Romeo a Julie. (Augustin Eugen Mužík)
  8. Hřbitov v písni. (Jaroslav Vrchlický)
  9. None (Alfons Breska)
  10. Gondoliery. (Alois Vojtěch Šmilovský)