Zpomínka.

Vilém Ambrož

K mým nohoum lupen upadá, a sluncem, deštěm ovadá; když listí bylo zelené, měl rodiče jsem milené. Tak krátce trvá lupení, plod Vesny jeseň vyplení! Však lístek, jenž se dolů schvěl, žil déle, než co rád jsem měl!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

podzim, jeseň, podzimní, vzpomínka, listí, teskný, smutek, zašlý, zapadlý, chlad

998. báseň z celkových 1353

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Babí léto. (Simeon Karel Macháček)
  2. ÚTĚCHA (Stanislav Kostka Neumann)
  3. Smutný večer. (Antonín Klášterský)
  4. TAJEMSTVÍ PODZIMU. (Adolf Bohuslav Dostal)
  5. NA OPUŠTĚNÉ CESTĚ. (Karel Babánek)
  6. Verše. (Antonín Klášterský)
  7. báseň bez názvu (Karel Babánek)
  8. TULÁCI. (Karel Červinka)
  9. DOMA NA HŘBITOVĚ (Karel Toman)
  10. 55. Na sněhu stíny havranů (Josef Kuchař)