Kvítí ledové.

Vilém Ambrož

Krásno, ladno – ledové to kvítí, jakéž zima divně vytvoří; v krásu jeho duch se ponoří, čarovným kdy leskem jasně svítí. Než ten led mé srdce neroznítí, žalně jenom se mnou hovoří – však hruď mocným plamem zahoří, vonným, květným sadem mám-li jíti. Tak i věda mrazným kvítkem jesti, pak-li rozum chladný jen ji pěstí bez průvodní hvězdy, bez Boha; nedá vůně, srdce nerozhřívá, jí jen vzniká duše mátoha, jež se leskem klamným přiodívá.

Patří do shluku

poupě, růž, růže, květ, vesna, polibek, jaro, zkvést, pel, zulíbat

210. báseň z celkových 803

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Májová píseň. (Bohuslav Květ)
  2. ŠKÁDLENÍ. (Jaroslav Vrchlický)
  3. JARNÍ VÁNKY. (Ludvík Lošťák)
  4. Intimní dialogy. (Jaroslav Vrchlický)
  5. Píseň smutného malíře. (Karel Dostál-Lutinov)
  6. XVII. Rád zřím z jara na větvici první lístek svěží, (Jaroslav Vrchlický)
  7. NAD HROBEM MATČINÝM. (Rudolf Pokorný)
  8. CUDNÝ VEČER (Jiří Mahen)
  9. Nejkrasší kvítí. (Emanuel Züngel)
  10. XXIII. Jak čarovně zrak tvůj hoří, jak čarovně zrak tvůj plá – (Josef Kubelka)