Znělka.

Vilém Ambrož

Když přírody se jarní dechy dmou(J5m) a z poupat květy plodí jarní vání(J5f) tu v srdci pučí Boží požehnání(J5f) a jako Panna vroucnou modlitbou(J5m) se před posvátnou koří velebou(J5m) a před hrobem se Syna svého klání(J5f) jenž z hrobu vstana spěl až k nebes báni(J5f) tak v jarní prosbě duch ždá sílu svou(J5m) Dejž Pane nám ať zniknem hrobu světa(J5f) by v obrodu nás přijal nebes jas(J5m) až staré země zajde plíha kletá(J5f) Hle nebes rosa vlaží květ i klas(J5m) však hříšné duši hojnou těchu splétá(J5f) jen slza z Kristových a z Panny řas(J5m)

Vysvětlivky

takto podbarvené pozice jsou silné
takto podtržené pozice jsou s přízvukem

S = silná pozice
W = slabá pozice
V = slabá pozice
X = neurčená pozice

J = Jamb (WS)
T = Trochej (SW)
D = Daktyl (SWW)
A = Ambfibrach (WSW)
X = Daktylotrochej (SWWSW)
Y = Daktylotrochej s předrážkou (WSWWSW)
H = Hexameer
N = Neurčeno

Statistiky

Počet slok:	2
Celkem veršů:	14
Jamb:	14 (100 %)