Nad Prahou.

Růžena Jesenská

Na město hledím dole mlčící – má Praha krásná – drahý obraz můj! Provázím pozdravy ji tisíci a stokrát velí duše: „Noho stůj!“ Stůj ještě jednou, krátce, naposled, a přec již obraz ten je v srdce vryt, v stín minulosti zahalím jej hned, hned přítomnosti moře nechám bít. Je každý kámen řadou vzácných stop po těch, již byli tady před námi, já ctím ty stopy dávných, českých dob, ať pouty leskly se neb hvězdami. A něco v srdci se mi zachvěje, jak prosba k nebi velká, zoufalá, by nezkameněly ty naše naděje a Praha všecky rány přestála.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

v básni jsme nalezli 1 místo, v básni jsou označena takto
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

národ, volnost, prapor, vítězství, český, vlast, svoboda, dějiny, heslo, bojovník

1015. báseň z celkových 1358

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Z NAŠÍ DOBY. (Antonín Klášterský)
  2. PLES KORUNY ČESKÉ (Xaver Dvořák)
  3. ODA NA ŘÍM (František Zavřel)
  4. Nad listy Žižkovými. (Augustin Eugen Mužík)
  5. NA HŘIŠTI. (Ferdinand Tomek)
  6. Českému jihu. (Jaroslav Vrchlický)
  7. EXULANT. (Jaroslav Goll)
  8. Krakovu oslavujícímu Adama Mickiewicze. (Jaroslav Vrchlický)
  9. Tys mou! (Adolf Heyduk)
  10. VANITAS... (Josef Václav Sládek)