VANITAS...

Josef Václav Sládek

VŠE marnost nad marnost, a vše jde v zhyn.“ Mám proto chabě skládat ruce v klín, mám proto světem vléci se jak stín, jak němý kámen padat do hlubin? Květ jarní sotva vyrost’, pokosen, a bouře sklátí věkovitý kmen, – však žil a kvet’ a k tomu měl svůj den. Též já mám svůj a cítím, žití dech jak dme mi srdce, proudí v žilách všech, jak jiskrou myšlénky mi v mozku šleh’! A necítím-li v prsou lásku plát k té matce zemi, nestačí-li snad jen žít a vše, co na ní, milovat? A byť bych na den byl tu jenom host, či synovskou k ní nemám povinnost a vyplnit ji, zdaž to není dost? Vím, umru, po mne nezůstane sled, co mi to brání slzy ukájet, jež pláče soudruh můj tou cestou běd? Vím, od země až k nejdálnější z hvězd že sudba všeho tíž a smutek jest; proč podíl svůj bych neměl družně nést? A třeba stokrát byl mi určen zhyn a mžik jen k žití, věčna do hodin sáhá v tom mžiku vykonaný čin.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

národ, volnost, prapor, vítězství, český, vlast, svoboda, dějiny, heslo, bojovník

1111. báseň z celkových 1358

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. NOVÉMU PŘÍŠTÍ. (Eliška Pechová-Krásnohorská)
  2. JARNÍ ILLUSE. (Adolf Červinka)
  3. *** (Milan Fučík)
  4. SVÉMU ŽITÍ. (Adolf Brabec)
  5. TAJEMSTVÍ SÍLY. (František Serafínský Procházka)
  6. Nastala doba... (Albína Dvořáková-Mráčková)
  7. TAK ŠERO BYLO – (Arnošt Ráž)
  8. Z NAŠÍ DOBY. (Antonín Klášterský)
  9. Jarnímu slunci. (Jaroslav Vrchlický)
  10. Zas orel bujný třepetá (Jiljí Vratislav Jahn)