SVÉMU ŽITÍ.

Adolf Brabec

Nad sutinou jen hrůznou v minulý hledím čas, ač slyším hudbu luznou, přec padá slza s řas. Jen hrstka květů štěstí, se trousí sem a tam, a musím vše to nésti, proč nevím ani sám. A družné poupě lásky, juž dávno kryje zem, je jak ty mládí zkazky, jen zmaru údělem. Jen hořkost v duši zbývá, a naděj v temnu spí, a smutně hlavou kývá, vždyť kletba na ní lpí!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

národ, volnost, prapor, vítězství, český, vlast, svoboda, dějiny, heslo, bojovník

608. báseň z celkových 1358

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. NOVÉMU PŘÍŠTÍ. (Eliška Pechová-Krásnohorská)
  2. *** (Milan Fučík)
  3. Z NAŠÍ DOBY. (Antonín Klášterský)
  4. VANITAS... (Josef Václav Sládek)
  5. Nastala doba... (Albína Dvořáková-Mráčková)
  6. DENNĚ TOUŽÍM... (Antonín Sova)
  7. PODĚKOVÁNÍ (Antonín Sova)
  8. Zas orel bujný třepetá (Jiljí Vratislav Jahn)
  9. PRESIDENTU T. G. MASARYKOVI. (Antonín Klášterský)
  10. Moje vlastenectví. (František Cajthaml-Liberté)