Nastala doba...

Albína Dvořáková-Mráčková

Nastala doba vzkříšení, a vlastí čilý vane ruch, a jeden žije v srdcích všech volnosti, světla velký duch. Ta naše mláď, bujarý kmen nadějných květů, zdar tu jist, s hrdostí národ patří naň – já opadávám – svadlý list. Tam bojovníci svobody krvácí z sterých, tajných ran – já pěji písně milosti, a uchýlím se v lásky stan. Tam zápasníci osvěty pnou k výši v závod orlí let – já hejčkám svoji dcerušku, kolébka její můj je svět. Kolébka její svět je můj, úsměv její má odměna, a vše kol sebe zabudu ve bytosť její vhroužena. Jen když nám padlým nad rekem nová se zklene mohyla, dím jí, až v matku dospěje, by nové reky rodila.

Patří do shluku

národ, volnost, prapor, vítězství, český, vlast, svoboda, dějiny, heslo, bojovník

164. báseň z celkových 1358

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. O Ty, Ty’s píseň vtělená, (Jiljí Vratislav Jahn)
  2. Nad listy Žižkovými. (Augustin Eugen Mužík)
  3. 1791 – 1891 (Jaroslav Vrchlický)
  4. Z NAŠÍ DOBY. (Antonín Klášterský)
  5. ČESKÉMU DÁVNOVĚKU. (Eliška Krásnohorská)
  6. None (Rudolf Medek)
  7. *** (Milan Fučík)
  8. LEGIÍM NAŠICH HRDINŮ. (Eliška Pechová-Krásnohorská)
  9. PLES KORUNY ČESKÉ (Xaver Dvořák)
  10. NOVÉMU PŘÍŠTÍ. (Eliška Pechová-Krásnohorská)