TAJEMSTVÍ SÍLY.

František Serafínský Procházka

Tak silně je mi za jara, když slyším vody hřmíti, a stráň kdy zmladle zahárá v slunci a v bílém kvítí. Květ nesu v ruce nachový s višňovou zkvetlou snětí, a pouta má i okovy zlomeny k zemi letí. Však silněj stokráte mi jest, když po národu všade tisíce duší vidím kvést jak ono jaro mladé. Tisíce zraků zjasněných ždát slávu v příštích dějích, tisíce paží vztyčených, by bránily, co jejich. A moci semknout na povel bloudících miliony, ó, hned by národ uslyšel své nejslavnější zvony. A věčná síla života by tepnami se lila, a nuzných srdcí prázdnota se žárem naplnila.

Patří do shluku

národ, volnost, prapor, vítězství, český, vlast, svoboda, dějiny, heslo, bojovník

522. báseň z celkových 1358

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. *** (Milan Fučík)
  2. ADOLFU HEYDUKOVI ke dni 7. června 1915. (František Serafínský Procházka)
  3. NOVÉMU PŘÍŠTÍ. (Eliška Pechová-Krásnohorská)
  4. Z NAŠÍ DOBY. (Antonín Klášterský)
  5. VANITAS... (Josef Václav Sládek)
  6. TAK ŠERO BYLO – (Arnošt Ráž)
  7. Růže exulantů (Antonín Klášterský)
  8. EXULANT. (Jaroslav Goll)
  9. *** Vždy cítil jsem, že k Baltu cos mne pudí, (František Táborský)
  10. Vere novo. (Jaroslav Vrchlický)