TAJEMSTVÍ SÍLY.
Tak silně je mi za jara,
když slyším vody hřmíti,
a stráň kdy zmladle zahárá
v slunci a v bílém kvítí.
Květ nesu v ruce nachový
s višňovou zkvetlou snětí,
a pouta má i okovy
zlomeny k zemi letí.
Však silněj stokráte mi jest,
když po národu všade
tisíce duší vidím kvést
jak ono jaro mladé.
Tisíce zraků zjasněných
ždát slávu v příštích dějích,
tisíce paží vztyčených,
by bránily, co jejich.
A moci semknout na povel
bloudících miliony,
ó, hned by národ uslyšel
své nejslavnější zvony.
71
A věčná síla života
by tepnami se lila,
a nuzných srdcí prázdnota
se žárem naplnila.
(1907.)
72