Srpeček.

Růžena Jesenská

Když jsem oči otevřela, byl již bílý den, srpeček se ke mně díval ještě do oken. Opozdilec! Já jsem snila, a on – za mne bděl, až se jásot křídel venku vzduchem rozletěl. Hleděla jsem s podivením v jeho zlatý svit, a on ke mně tázaje se: „Ty již nechceš snít?“ „Dost, můj milý, mám již snění, díky na stokrát;“ – – pobledl a zmizel v modru, srpeček šel spat!

Patří do shluku

háj, slavíček, kvítko, kvítek, potůček, slavík, vlnka, pomněnka, větřík, ptáček

423. báseň z celkových 875

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. 31. Pták jsem lítal pod blankytem, (Jaromír Březanovský)
  2. ZASTAVENÍČKO. (Karel Hynek Mácha)
  3. PŘI MĚSÍČKU. (Miloš Červinka)
  4. Sen. (Anna Vlastimila Růžičková)
  5. Hrdlička. (František Ladislav Čelakovský)
  6. POMNĚNKA Z ČESKÉHO LESA. (Miloš Červinka)
  7. Zastaveníčko. (Berta Mühlsteinová)
  8. Znělka I. (Jan Evangelista Nečas)
  9. XX. Včera ty stromy tak vážny, (Vítězslav Hálek)
  10. None (Alois Vojtěch Šmilovský)