Lidské srdce.

Jan Ježek

Větřík jemný krajem od východu vane, na peruti jeho krásná večernice – za ní bledá luna na blankytu vzplane, hvězdiček drobounkých budíc na tisíce. Bublavý potůček roní vřelé slzy, – jarní krásný den že do hrobu se sklání, žíť jenž sotva počav, skonal již tak brzy – stříbrolisté olši šepce svoje lkání. Ve přírodě ticho jak na svatém poli, umlk’ šepot květin, nikde ani hlásku, poklid rozhostil se celém po okolí, ba i v háji slavík zapoměl na lásku. Jen v tom lidském srdci bouře stále víří, bol se neutiší, touha neumírá; marně v světě hledá, svět je neusmíří: proto snad tak rádo ku hvězdám pozírá? –

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

háj, slavíček, kvítko, kvítek, potůček, slavík, vlnka, pomněnka, větřík, ptáček

202. báseň z celkových 875

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. báseň bez názvu (Alois Vojtěch Šmilovský)
  2. Varoň. (Antal Stašek)
  3. Útěcha. (Anna Vlastimila Růžičková)
  4. HROB MLADÉ PĚVKYNĚ. (Václav Věnceslav Ráb)
  5. 1. Lučinou se šumotem (Josef Kuchař)
  6. 2. Na planině větrové (Josef Kuchař)
  7. Neznámé. (Emanuel Züngel)
  8. Útrpnosť Cynthie. (Stanislav Kostka Neumann)
  9. Jaro na Závisti. (Rudolf Pokorný)
  10. Na loďce. (Vojtěch Mikuláš Vejskrab Bělohrobský)