V ZÁTIŠÍ
1-1Sem se stěny, ty lulko milá s jelenem,
1-2ať hlavičku ti rozehřeju ladnou!
1-3Já zadumám si pod tvých mráčků výklenem
1-4a zase zbloudím dum svých v říši vnadnou.
2-1Jak na vejminku jsem v té tiché komoře!
2-2Z obláčků hledí bledá upomínka,
2-3jak měsíc z mraků dřímajících nahoře
2-4mně zíral v rodné chatě od okýnka.
3-1Kotouče modré vlní se a stoupají,
3-2z nich opět šalamounská slova,
3-3že marno vše, a přec vyznávám potají,
3-4že láska věčna. Čas ji nepochová.
4-1*
5-1Mám přátely i chatu rodnou, milenou,
5-2mám otců zemi – bohat jsem. Ó dosti!
5-3Již růže nežel, pouští nejdeš sežženou,
5-4máš čistý pramen tiché pro radosti.
6-1Už stmívá se, dým skví se v sledním pozlátku,
6-2dumaje v kout se choulím pohodlný;
6-3zřím upomínek ozářenou zahrádku
6-4a květ i strom kol šepotání plný. – –
1875.
67