PO LETECH.

Sigismund Bouška

Vím, slyším je stále ve své vzpomínce, jak bouřilo to divoké moře! S ním zápasil jsem, ono lehýnce mi ve tvář vstříklo vlnu, pěnu oře. Já hrdě stál, šel hrdě dál a ono se smálo – – já vzkřík! a ono se smálo – – to vše mu bylo dým, tak málo, tak málo! a já byl s hněvem svým jen trpaslík! – – Dnes zřím je v duši zas, je tichá jeho hlaď, kde je ta pýcha, ten divoký vzdor? Jsem chor, jdi, vlno, zpět a víc se nenavrať, dnes jinak chápu, vidím svoje moře, jsem pokorný, ctím, cítím jeho hoře.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

loď, plachta, plavec, stožár, člun, přístav, koráb, paluba, plout, vrak

1268. báseň z celkových 1316

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. XIX. Cos čekám. – Nevím, co to bude, (Jaroslav Vrchlický)
  2. V jižním kraji. (Josef Kalus)
  3. Noci na Arkoně. (František Táborský)
  4. LEKTURA DANTOVSKÁ. (Jaroslav Vrchlický)
  5. Maják. (Jaroslav Vrchlický)
  6. Ve tři hodiny ráno. (Jaroslav Vrchlický)
  7. III. Moře se tiší. (Antonín Klášterský)
  8. Do dáli, do daleka. (Josef Václav Sládek)
  9. MOŘE. (Růžena Jesenská)
  10. Vory. (Jaroslav Vrchlický)