Album.

Karel Jonáš

Mám nerad po vždy život suchopárný(J5f) Mně v prsou víří jakýs pocit žárný(J5f) jenž stále pohání mne v kraje jiné(J5f) Když myslím Dost již tu než půl rok mine(J5f) ten starý štír zas v srdci se mi hlásí(J5f) a chvatně jak šíp kol mne letí časy(J5f) já stárnu sic však plápol nezhasíná(J5f) Ty se mnou jdeš Ty přec jsi duše jiná(J5f) ty nejsi z ostatních jimž marně pravím(J5f) že musím plout tím proudem žití dravým(J5f) že marná řeč jich marné namahání(J5f) mne stále že cos pryč pryč popohání(J5f) Ty ze všech jedna zbyla jsi mi pouze(J5f) Ty se mnou zkoušíš jak je trpká nouze(J5f) ty nejlépe víš jak ten mráz je drzý(J5f) co značí to když vřelé těžké slzy(J5f) nám večer chleba černou skývu smáčí(J5f) A tobě jediné to říci stačí(J5f) že přijdou časy lepší lepší jistě(J5f) Hleď album mám zde V každém listě(J4f) jest obraz jeden Ten zde mojí matky(J5f) Jen vzhlížej dále na ten úsměv sladký(J5f) na její oči Ona dobrá byla(J5f) věř že víc než my oba zakusila(J5f) Převrátím opět Líbí se ti dítě(J5f) Proč rdíš se mi proč rozpačitě(J4f) svou hlavu kloníš k prsoum Znáš jej taky(J5f) Ne není možno Tyto krásné zraky(J5f) tu tvář již dávno dávno kryje země(J5f) Pojď dítě sem a přitul blíž se ke mně(J5f) chceš budu o něm tobě vyprávěti(J5f) To bylo v čas když ještě jako děti(J5f) pod přísným dozorem svých professorů(J5f) v lavicích dusných tiše bez hovoru(J5f) jsme sédali My vždycky spolu byli(J5f) my spolu hrávali jsme žili snili(J5f) a stejně protivným nám vždycky býval(J5f) ten školní život Jako bouřný příval(J5f) nás oba žití vír v svou náruč strhl(J5f) On v plné důvěře se ve svět vrhl(J5f) šel s tváří zářící v ty hrozné vlny(J5f) A záhy poznal že jest život plný(J5f) jen sklamání a nikde že již není(J5f) ten zlatý paprsk štěstí vykoupení(J5f) jenž mohl by nám tmu tu osvítiti(J5f) Kdys našel jsem ho Pět let může býti(J5f) již tomu dnes Byl sešlý bledý v líci(J5f) rozmrzen chudák Hercem kočující(J5f) se společnosti stal Stisk mně mocně ruku(J5f) zrak zrosil se mu Čet jsem mnohou muku(J5f) ve tváři jeho Nemoh slova ani(J5f) mně říci již a chudák v zajíkání(J5f) kol krku kles mi líbal moje rety(J5f) Zřel na něho jsem V divadelní cety(J5f) byl obléčen A kolem jeho skrání(J5f) z papíru koruna se v zlatém plání(J5f) pyšnila Představoval právě krále(J5f) Tu pojednou se vzpřímil Nenadále(J5f) mi rychle děl Vše o čem jsem kdys sníval(J5f) mně odnes v moře bouřný žití příval(J5f) mé sny jak mračna v dálku odletěly(J5f) A troskou jest co po život jsem celý(J5f) v své duši choval jako drahokamy(J5f) Jen jedno ještě mám Jsme tady sami(J5f) Já nerad druhům svým bych k smíchu sloužil(J5f) Ty ještě víš snad po čem vždy jsem toužil(J5f) Po smrti slavné v středu lidí mnoha(J5f) A na to myslím všady kam jen noha(J5f) má šine se Kde smrť bych takou našel(J5f) Dál nedořek Jej křečovitý kašel(J5f) přepadl dravě v tváři jeho svaly(J5f) se napjaly a oči žhavě plály(J5f) Já trnul jsem a myslil v oné chvíli(J5f) že v náručí mi skoná druh můj milý(J5f) Leč za nedlouho mohl vstáti zase(J5f) Zřím na něho jak zvolna probírá se(J5f) jak chvějnou rukou slzy s očí stírá(J5f) ve kterých záblesk poslední již zmírá(J5f) Kde přestal jsem děl slabým hlasem ke mně(J5f) Jsi unavený nemluv pravím jemně(J5f) vždyť zítra čas Chtěl říci cosi(J4f) v tom ze zákulisí k nám přišel kdosi(J5f) a děl mu že má vystoupiti právě(J5f) Mně ruku podal pak ji přitisk k hlavě(J5f) a na to kráčel na jeviště zvolna(J5f) Tu srdce palčivosť mé náhle bolná(J5f) jak břitký meč projela Dobře cítil(J5f) jsem v duchu svém že život jeho zřítil(J5f) se v propasť černou jíž smrť jméno dali(J5f) Pak zřel jsem ho Měl pláštík jakýs malý(J5f) a žezlo v ruce mluvil mocným hlasem(J5f) Já viděl však jak v tváři jeho časem(J5f) cos cuká mu já tušil brzkou zkázu(J5f) Teď dítě nechvěji se ani v mrazu(J5f) tak jako tehdy když jej na jevišti(J5f) jsem zřel že síly poslední své tříští(J5f) Měl smáti se Však jiný pocit chví se(J5f) kol rtů mu Vidím kterak potácí se(J5f) jak zavírá zrak a tu skoro rázem(J5f) kles přemožen jsa vysílený na zem(J5f) krev temná z rtů mu proudem vytrýsknula(J5f) Já na nic nedbal Láska ve mně hnula(J5f) se sílou lví V té u něho jsem chvíli(J5f) mu pomahám co stačí moje síly(J5f) chci zvédnout jej by mohl dýchat zase(J5f) On kývá hlavou jen a usmívá se(J5f) Tu zašept těžče K čemu namahání(J5f) dík dík ti umírám však bez reptání(J5f) kol stojí lid to smrť má slavná dosti(J5f) Víc nemluvil Já v hrozné zoufalosti(J5f) svou tvář jsem zakryl myslil jsem že zšílím(J5f) Pak k němu kles jsem Nediv se že kvílím(J5f) mé dítě teď když právě vzpomínám si(J5f) na něho Já snad také někdy kamsi(J5f) jak on si zajdu pro smrť divnou temnou(J5f) Pojď přitul se a poplač si teď se mnou(J5f)

Patří do shluku

jeviště, herec, publikum, opona, obecenstvo, komedie, divadlo, autor, divadelní, potlesk

42. báseň z celkových 509

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Srdce svého žhavé zlato. (Růžena Jesenská)
  2. HROB BÁSNÍKŮV. (Antonín Klášterský)
  3. CIV. (Poutník se loučí.) (Jaroslav Vrchlický)
  4. DNES BOLESTIVÉ SRDCE MÁM (Antonín Sova)
  5. 29. Povolně se odebírá (Karel Marie Drahotín Villani)
  6. Zda vyslovím, co tají srdce hlubiny, (Adolf Brabec)
  7. HOŘKÁ EPIŠTOLA. (Emanuel z Čenkova)
  8. Fragment. (Antonín Sova)
  9. Když jsem šel z tragedie. (Bohdan Kaminský)
  10. Dva sonety listopadové. (Viktor Dyk)