Elegie na hrobkách veských.

Josef Jungmann

Den dokonává na klekání zvoní(J5f) Brav bečí k stáji tíhna povlovně(J5m) Mdlý rolník s pole k domovu se kloní(J5f) A zůstavuje svět ten tmám a mně(J5m) Kraj stkvoucí soumrakem se zasmušuje(J5f) v hoře ticho slavné přebývá(J5m) Jen bžučný chrobák vážně poletuje(J5f) A ospánlivě ovčín zavznívá(J5m) Jen z oné věže pusté obmešené(J5f) Tam děsná sova strašně běduje(J5m) Že chodec jenž se pozdě domů žene(J5f) Ji v starém hrozném sídle burcuje(J5m) V tom smutném jilmoví a smrčí stínu(J5f) Kdež suchopární strmí rovové(J5m) Tu věčně v ouzkém chladné země klínu(J5f) Spí dědiny té sprostí otcové(J5m) Jich povonného jitra hlahol zvučný(J5f) Zpěv lastovčí se střechy slaměné(J5m) Kur pění jasné ohlas trouby hlučný(J5f) Víc nevyvolá z chyže prstěné(J5m) Jim v plápolavém prsku pilná žena(J5f) Víc neostará jídla k večerou(J5m) Ni dítky obsypané o kolena(J5f) K jich celování víc se poderou(J5m) Jak mnoho síjí srpem zprostírali(J5f) Co potřeli hruď zpurných rozvorem(J5m) Jak vesele svůj potah v pole hnali(J5f) Co padlo lesů pod jich toporem(J5m) O važ jich sobě práce pýcho tvrdá(J5f) Cti klidné štěstí stavu nízkého(J5m) A ty ač skrovný prostý velkost hrdá(J5f) Slyš bez posměchu život chudého(J5m) Pych rodu zpupný moc i povýšení(J5f) Čest bohatství i sličnou podobu(J5m) Své jisté čeká jednou porušení(J5f) Krok slávy vede přímo do hrobu(J5m) Ty chloubo odpusť že jich nízké rovy(J5f) Jsou bez vítězných slavných znamení(J5m) Že nevzní chvála výtečnými slovy(J5f) Skrz valná zvučná chrámu sklepení(J5m) Popelník stkvostný socha oživená(J5f) Zdaž opět ducha tělu navrátí(J5m) Zda prachu život čest dá roztroubená(J5f) A pochlebenstvím smrt se odvrátí(J5m) Snad mnohé srdce v tyto hroby kleslo(J5f) Jenž božským ohněm druhdy hořelo(J5m) A rámě hodno aby berlu neslo(J5f) Neb lyře rozkoš plodiť velelo(J5m) Než před nimi svůj Musa poklad zlatý(J5f) List dávní zkušenosti skrývala(J5m) Jich oheň nouze udusila svatý(J5f) A vtipu znikať zima nedala(J5m) Jak mnohý kámen jako hvězda stkvoucí(J5f) Se oku tají v mořské hlubině(J5m) Jak mnohý kvítek nadarmo se pstroucí(J5f) Svou ambrou dýchá v pusté krajině(J5m) Tu mnohý jehož blažší vedla strana(J5f) Thurn obce odpočívá hrdinný(J5m) Tu mnohý leží němý Rokycana(J5f) A Žižka krví Českou nevinný(J5m) Jim osud nedal soudy v uzdu bráti(J5f) Skrz oheň téci na nepřítele(J5m) Svou zprávou blahé obce viděť zráti(J5f) A vládu svou čísť lidu na čele(J5m) Avšak jak skrovné byly jejich ctnosti(J5f) Tak malé byly jejich ouhony(J5m) Střev nezavírali svých outrpnosti(J5f) A netřeli se mečem na trony(J5m) Jich srdce tajná pravda nesvírala(J5f) Tvář nezhrzela studu líčidlem(J5m) Jich rozkoši a pýše nedýmala(J5f) K své hanbě Musa žádným kadidlem(J5m) Než podál od měst bláznového zvyku(J7f) Vždy skrovné v srdci tužby chovali(J5m) v chladném stranném dolu bez povyku(J5f) Pout žití svého tíše konali(J5m) Teď chatrní míjející obrazové(J5f) Jich kostí od svévole hlídají(J5m) A neučení sprostní náhrobkové(J5f) Slz daně na pocestném žádají(J5m) Jen věk a jména chválu pomlčeci(J5f) Tu neumělá Musa napsala(J5m) A umírať jich syny poučeci(J5f) Text mnohý svatý z písma přidala(J5m) Kdož rád jsa v loupež němé nepaměti(J5f) Ten sladký teskný život postrádá(J5m) Kdož maje z toho světa vycházeti(J5f) Dél krásy jeho zříti nežádá(J5m) Duch z těla jdoucí hledá utrpení(J5f) A oko v sloupu slzí přítele(J5m) V svém ještě hrobu volá přirození(J5f) A oheň náš v svém žije popele(J5m) Ty jehož lyra v žádné ctěným době(J5f) Tu sprostou píseň mrtvým vydala(J5m) Snad kdyby kdo jsi při tvém trudná hrobě(J5f) Se kterás duše dobrá optala(J5m) Dí pastýř šedivý tak o svém losu(J5f) Hned za šera ho bylo vídati(J5m) An rychlým krokem potíraje rosu(J5f) Tam na vrch kvapil slunce vítati(J5m) Tam kde se buk ten kývá nahrbený(J5f) Své staré dvorně vina kořeny(J5m) Se chladívával vedrem umrtvený(J5f) A na ty stříbrné zhlídal prameny(J5m) Teď s hrdým bloudil usmíváním v lese(J5f) Cos z fantasie tvorné šeptaje(J5m) Teď smutný bledý těžkou hlavu věse(J5f) Chřad nad psotou neb láskou zoufaje(J5m) Dne jednoho se u milého búčku(J5f) Mé po něm oko darmo točilo(J5m) I druhý den ho více u potůčku(J5f) Ni na vrchu ni v háji nebylo(J5m) Pak z jitra úpějíce zarmouceně(J5f) Ho nesli k hrobkám naší dědiny(J5m) Čti sobě jeho nápis na kameně(J5f) Tam u té věkovité trniny(J5m) Tu jehož štěstí sláva nepoznala(J5f) Spí v tmavém země lůnu mládenec(J5m) Jím ač byl sprostý Musa nehrdala(J5f) A melancholie byl milenec(J5m) Měl dobré srdce ducha upřímného(J5f) A za to Boha odplatitele(J5m) Dal chudým co měl slzu oka svého(J5f) Dal jemu Bůh co žádal přítele(J5m) V tu svatou skrýši nenahlédej mnoho(J5f) Co jeho křehkost a co byla čest(J5m) Toť obé trna složil před trůn toho(J5f) Jenž milým jemu otcem Bohem jest(J5m)

Patří do shluku

cnost, vlast, musa, sláva, slovanský, šlechetný, jež, mrav, oslavit, oslava

28. báseň z celkových 114

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Pijanovo dědictví. (Alois Vojtěch Šmilovský)
  2. None (Vojtěch Lešetický)
  3. Sen. (Jan Pravoslav Koubek)
  4. KVĚTNÁ NEDĚLE. (Jan Opolský)
  5. Audience. (František Táborský)
  6. BALADA O SVĚTĚ. (František Táborský)
  7. None (Josef Václav Frič)
  8. Jak jarní nocí písně zvuk (Jiljí Vratislav Jahn)
  9. V. Zem patří živým! Tomu jen, kdo oře, (Josef Václav Sládek)
  10. O bouře, již mne unášej (Jiljí Vratislav Jahn)