163. Jako jarní vánek, zahrává-li

Eduard Just

Jako jarní vánek, zahrává-li pod večer si listím vonné lípy, jejíž květy celuje a z dalných krajin podivné jim šepce báje, tak že umlknuvše naslouchají švitořiví pěvci opeřenci, hosté lípy staré, nocující rádi pod ochrannou její střechou: tak ať klidně Tobě plynou dnové stáří Tvého, prosti chmurných bouří, rovnajíce ladnému se jaru, jehož květy – pamět dobrých činů, jehož slunce – láska dobrých lidí, jehož písně – naše Tobě přání, bysi v zdraví květla, jak ta lípa, v středu vnoučat – zpěvné družiny.

Patří do shluku

háj, slavíček, kvítko, kvítek, potůček, slavík, vlnka, pomněnka, větřík, ptáček

255. báseň z celkových 875

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. VÝLET (Stanislav Kostka Neumann)
  2. Varoň. (Antal Stašek)
  3. LUČINA (Karel Dostál-Lutinov)
  4. Jaro. (Josef Jaroslav Langer)
  5. None (Alois Vojtěch Šmilovský)
  6. Jarní píseň. (Simeon Karel Macháček)
  7. Šumí Labe. (Alois Vojtěch Šmilovský)
  8. POMNĚNKA Z ČESKÉHO LESA. (Miloš Červinka)
  9. V DÁLI. (Jaroslav Goll)
  10. 26. Krásy a dík. (Jan Slavomír Tomíček)