206. Milená hvězda mi vzplanula

Eduard Just

Milená hvězda mi vzplanula na pouti života časného; vzešla a blíže mne stanula zornice ze kraje jasného. Andělův sídlo kde odvěké, z krajů těch hvězda mi seslána: znáš-li ji? – Věrnéť to srdce Tvé, k němuž má duše jest poutána. Ráda však prodlévá v poutě svém, volno jí v takové porobě: soucitně blažena v blahu Tvém, patří ráj v nové vždy podobě. I věz, má dušinko, u Tebe že mi tak blaze a vesele, jak bych byl na pouti do nebe, po boků maje svém anděle. Aby též blaho mi svítalo do zimy pozdní jak v podletí, v Tobě mi, sestřičko, zkvítalo, nebe rač laskavě přispěti!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

blahý, slast, milostný, vroucí, kvítko, vnada, blažený, libý, blaho, blažit

66. báseň z celkových 816

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Tiché lásce. (Václav Antonín Crha)
  2. Hvězda. (Anna Vlastimila Růžičková)
  3. XIX. Vy světel zřídla hvězdnatá, (Vítězslav Hálek)
  4. Na hvězdy. (Václav Jaromír Picek)
  5. Proč hvězdy padají? (Václav Antonín Crha)
  6. První a poslední obraz. (Václav Antonín Crha)
  7. Jsi mi hvězdou. (Adolf Heyduk)
  8. Stance. (Adolf Heyduk)
  9. Má duše oltář Boží. (Vilém Ambrož)
  10. Ta jedna slza Tvá. (Ervín Špindler)