206. Milená hvězda mi vzplanula

Eduard Just

206.
Milená hvězda mi vzplanula Milená hvězda mi vzplanula
na pouti života časného; vzešla a blíže mne stanula zornice ze kraje jasného. Andělův sídlo kde odvěké, z krajů těch hvězda mi seslána: znáš-li ji? – Věrnéť to srdce Tvé, k němuž má duše jest poutána. Ráda však prodlévá v poutě svém, volno jí v takové porobě: soucitně blažena v blahu Tvém, patří ráj v nové vždy podobě. I věz, má dušinko, u Tebe že mi tak blaze a vesele, jak bych byl na pouti do nebe, po boků maje svém anděle. Aby též blaho mi svítalo do zimy pozdní jak v podletí, v Tobě mi, sestřičko, zkvítalo, nebe rač laskavě přispěti! 116

Kniha Český gratulant (1872)
Autor Eduard Just