MÚZE

Josef Kalus

Nejprostší svoje roucho vem a vejdi ke mně třeba bosa, skráň bílou ozářenou snem a oči třpytnější jak rosa, ó, kdykoli chceš, vejdi za mnou do pokoje: jsem sluha pokorný tvůj, panovnice moje! Však lyry nezapomeň vzíti a zlaď ji se srdcem mým na souzvuk; i polního hrst dones kvítí: jak drahé skvosty přijmu je z tvých ruk, před tebou skloním se a padnu na kolena, bohyně má a milenko má vyvolená!

Patří do shluku

blahý, slast, milostný, vroucí, kvítko, vnada, blažený, libý, blaho, blažit

644. báseň z celkových 816

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. BOJSLAV DO BOJE TÁHNOUCÍ. (Václav Věnceslav Ráb)
  2. Má vlast. (Josef Krasoslav Chmelenský)
  3. Ta jedna slza Tvá. (Ervín Špindler)
  4. V RANNÍ ZOŘI. (Jaroslav Vrchlický)
  5. Má kde vlast? (Jan z Hvězdy)
  6. Tiché lásce. (Václav Antonín Crha)
  7. Tvých očí svit. (Adolf Heyduk)
  8. Již zas přišla milovaná doba, (František Sušil)
  9. Stance. (Adolf Heyduk)
  10. IV. Co zřím? Ty slzíš! Co je Ti? Jsme spolu chvíli, (František Táborský)