Již zas přišla milovaná doba,

František Sušil

Již zas přišla milovaná doba, Po vlasti zas mohu konať pouť, Tudy v slasti nevýslovné plouť Nezabrání hrudi žádná zloba. Tu se šíří srdce mého koba, An mi dáno blíže k lidu lnouť; Ač pak tytýž slzy jmou se souť, Když ho vidím strádať jako Joba. O můj lide, kdybys v srdce zíral, S jakým plane k tobě citem žhavým, Do kořán bys hruď mi pootvíral. Rodinu svou všecku v tobě slavím, Máť, dcéř, otce, bratra, sestru, krásku, Tož všech těchto chovám k Tobě lásku.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

blahý, slast, milostný, vroucí, kvítko, vnada, blažený, libý, blaho, blažit

144. báseň z celkových 816

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. XXIV. Vděčnost. (Josef Hubert Tichý)
  2. Stance. (Adolf Heyduk)
  3. BOJSLAV DO BOJE TÁHNOUCÍ. (Václav Věnceslav Ráb)
  4. Tiché lásce. (Václav Antonín Crha)
  5. MÚZE (Josef Kalus)
  6. Má kde vlast? (Jan z Hvězdy)
  7. Kam jen oka mého zraky sáhnou, (Rudolf Mayer)
  8. ČTVERO KVÍTKŮ. (Václav Věnceslav Ráb)
  9. 5. Aneb zhořte ňádra, v plápol ztlete (Jan Kollár)
  10. Ověnčená. (Eliška Krásnohorská)