Kohout.

Josef Kalus

Stojí kohout u husiček: „Milé husky, jsem váš strýček! Vy to jistě nevíte, že tak hloupě stojíte!“ Husičky se divně kroutí. Kohoutek se rozkohoutí: „Nechcete se k strýci znát?“ Husy sborem: „Snad, snad, snad!“ Kohout pyšně husy změří: „Vizte jenom moje peří!“ „Peří má i krahujec!“ „V tom je velký rozdíl přec.“ „Leda, že dlíš na smetišti!“ Kohoutkova očka blyští: „Víte-li, s kým mluvíte? Přiznejte, že nevíte?!“ Pyšně kráčí od husiček, husa kejhá: „Strýček? Strýček? Tak vysoko hřebínek nenosí náš strejčinek!“

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

husa, slípka, husička, slepice, kuře, kohout, kurník, housátko, kachna, kuřátko

2. báseň z celkových 425

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Straka. (Josef Jaroslav Langer)
  2. Aj, husy... (Josef Kalus)
  3. HUSOPASKA. (Josef Václav Sládek)
  4. XV. Podobenství. (František Serafínský Procházka)
  5. 49. Dejte, dejte brky dobré. (Jan Karafiát)
  6. Pasačka. (Karel Alois Vinařický)
  7. Kuřátka. (Václav Svatopluk Štulc)
  8. HUSINA. (Josef Kalus)
  9. Kohout. (Jan Daniel Korvín)
  10. ČESKÉMU HOLUBU. (Josef Svatopluk Machar)