Kohout.

Josef Kalus

Kohout.
Stojí kohout u husiček: „Milé husky, jsem váš strýček! Vy to jistě nevíte, že tak hloupě stojíte!“ Husičky se divně kroutí. Kohoutek se rozkohoutí: „Nechcete se k strýci znát?“ Husy sborem: „Snad, snad, snad!“ Kohout pyšně husy změří: „Vizte jenom moje peří!“ „Peří má i krahujec!“ „V tom je velký rozdíl přec.“ 74 „Leda, že dlíš na smetišti!“ Kohoutkova očka blyští: „Víte-li, s kým mluvíte? Přiznejte, že nevíte?!“ Pyšně kráčí od husiček, husa kejhá: „Strýček? Strýček? Tak vysoko hřebínek nenosí náš strejčinek!“ 75