IV. Oblaky, já se jen směji

Josef Kalus

IV.
Oblaky, já se jen směji Oblaky, já se jen směji
vašemu věčnému reji, že zjev váš čarovný, bílý nestane nikde ni chvíli. Jen se tak nechmuřte temně – sestupte na trávník ke mně, rozbiju vedle mne stánek, zkustezkuste, jak sladký je spánek. Oblaky hněvně dál spěší... „Že vás ten věčný rej teší!“ V tom na mne liják se snese a nikde úkryt v lese. Náhlá ta bouře mne leká, z šatu déšť proudem mi stéká. Oblaky bouřně se smějí a v dálku nade mnou spějí! – 103

Kniha Písně (1882)
Autor Josef Kalus