Na ostrově Liddo.

Josef Kalus

Na ostrov Liddo naráží stále bez odpočinku v určitém tempu bujaré moře, jakoby matka v hodině noční kolébkou jemně pohybovala s děťátkem malým. Do pěny bílé na pokraj moře vložil jsem nohu v zálibě polo a polo v bázni, jak podával bych zkrotlému lvovi lízati ruku a kladl hlavu do jeho tlamy. Leč marné strachy: velebné moře, všemocný vladař tajemných hlubin, leží tu u noh ostrova krotce – lev dřímající, nechá si tahat šedivou hřívu, mžouraje blahem.

Patří do shluku

polák, polský, maďar, maďarský, uhersko, srb, uherský, varšava, rus, polsko

252. báseň z celkových 288

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. POSLEDNÍ BOJE BALTICKÝCH SLOVANŮ. (Vincenc Furch)
  2. Temešvar. (Vincenc Furch)
  3. PROSBA K UKŘIŽOVANÉMU. (František Kyselý)
  4. SLEZSKÉ ELEGIE. (Josef František Karas)
  5. VDOVEC. (Karel Dostál-Lutinov)
  6. 586. V poslední dům když mne ještě nuká (Jan Kollár)
  7. Boj u Grochova. (Vincenc Furch)
  8. 556. Dostřeliloby se asi kuší (Jan Kollár)
  9. Osud. (Vincenc Furch)
  10. Murat-Paša (Bem). (Vincenc Furch)