ZÁVIST.

Sigismund Bouška

V chatě, kam se slunce děrou dívá, žila žena hříšná, závistivá. Světla lidem nepřála ni stínu, bledou závist nosíc v srdci klínu. Chudé bez almužny žene, plísní, jmění bohatých ji v noci tísní. Celý život trávíc v hříchu smutku času nemá k setbě dobrých skutků. V noci nepravosti jenom jednou přelét úsměv její lící blednou. Kdysi kleknuvši na úzkou lávku, prala u potoka zelnou hlávku. A tu maně lupen utržený spadl do vln, odnesly ho pěny. Shýbla se, proud rychlejší byl mnohem, a tak řekla: „Jdi si s Pánem Bohem!“ Přišla léta, žena umírala, na spasení naděj byla malá. Svatý Petr stoje v nebes bráně: „Co s tou ženou?“ ptal se Lásky Páně. „Nic!“ – „Snad aspoň onen lístek zelný získal by jí život nesmrtelný?“ – „Zvedneš-li ji k nebi na tom listu v koutě ráje ať se těší místu.“ Zaplesalo srdce klíčníkovi, hříšné duši Boží vůli poví: „Na svůj lupen stoupni obezřele na něm závisí tvé blaho celé!“ Prostorem již k nebi letí duše, ale za ní mnohá hříšná kluše. Chytají se listu na okraji, snad s tou šťastnou dostanou se k ráji. Ale běda! stará závist ženy zaplála v ní nové ve plameny. Odhání je, s dušemi se hádá – list je ve dví, duše v peklo padá. „Co s tou ženou?“ ptá se Láska Páně. – „Nic!“ děl Petr hledě v rajské pláně.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

mleč, mlynář, mlýn, stárek, mlejnice, krajánek, mlít, mlynářka, stavidlo, mlýnice

216. báseň z celkových 221

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Růžový mlýn. (František Serafínský Procházka)
  2. DĚDINKA SPÍ. (Ferdinand Tomek)
  3. báseň bez názvu (Karel Leger)
  4. báseň bez názvu (Adolf Heyduk)
  5. báseň bez názvu (Adolf Heyduk)
  6. SPUSTLÝ MLÝN V HORÁCH (Jaroslav Vrchlický)
  7. JAKO KVĚTY. (Antonín Klášterský)
  8. SVATEBNÍ KOŠILE. (Karel Jaromír Erben)
  9. Ach, krásné pitky, v kouři, vřavě (Adolf Racek)
  10. ROMANCE DVĚ, A TUZE PĚKNÉ (Jan Neruda)