761.

Josef Vlastimil Kamarýt

761.
Jsem a budu! nemám sjíti! tím se duch můj raduje. Bolest musí práškem býti, jejž mi slunce zjevuje; slunce ono, co jest všude, 96 které nikdy nezajde; nímž, co bylo, jest a bude, vzešlo, a se vynajde.

Kniha Pomněnky (1834)
Autor Josef Vlastimil Kamarýt