XI. A jak drahou zemi nelíbati,

František Jaroslav Kamenický

A jak drahou zemi nelíbati, Jižto člověk svou zde vlastí zve! Jak nelnouti k ní co k matce své, A se ke rtům jejím neshýbati! Na materském klíně kolíbati, Prsy svými kojiti nás chce, Ano věrně k srdci přitiskne Syna, jenž prv nechtěl o ni dbáti! – Posvátna jest země, po níž noha Tvoje kráčí, odrodilý synu! Poznej se a těžkou naprav vinu. Láska k vlasti od samého Boha Vštípena; a jest to ohlas nebe: „Miluj člověk vlast svou víc než sebe!“

Patří do shluku

slavský, němec, velehrad, sála, řeč, mílek, německý, jev, slovan, okolek

332. báseň z celkových 412

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Mezi zn. 535. a 536. Jakýs vepřík přivázaný k dubu, (Jan Kollár)
  2. 17. Jako chodí opuštěná mati, (Jan Kollár)
  3. 4. Se zalíbením na Váceslava (František Jaroslav Vacek)
  4. 132. Kam se děla starodávná sláva, (František Sušil)
  5. 514. Kudy sme šly, bylo rozšířené (Jan Kollár)
  6. 44. Hraběnko! ty skrytá pod Kunickým (Jan Kollár)
  7. 151. Nebuď nikdá duše tvoje hlucha (František Sušil)
  8. Ó NINIVÉ! (Karel Dostál-Lutinov)
  9. 37. Nejen že je kmene slovanského (Jan Kollár)
  10. 489. Sotva se to stalo, jakás dáma (Jan Kollár)