XIII. A tak podnes zem ta slove Čechy,

František Jaroslav Kamenický

A tak podnes zem ta slove Čechy, Nezměnivši dávné jméno své; Jmenem tím Čech posud vlast svou zve, Ústy lásky, srdečnými dechy. Jméno to mu zdrojem velké těchy, Svatým hněvem prsa jeho dme, Nevděčné když se od matky ctné Děti vzdalují, co od macechy. – Jmenem tím ve sladké srdce tísni Nazývá tě i mé varyto, Drahá vlasti! v krátké této písni. Jmeno to buď jako do mramoru V každé srdce české vyryto, A tam skvěj se jako na praporu!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

češka, vlastenský, božena, libuše, líba, čech, pleť, pěstovat, vlast, děva

117. báseň z celkových 241

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Píseň nevlastenská. (Josef Vlastimil Kamarýt)
  2. Vlastence. (Václav Jaromír Picek)
  3. Českým děvám. (Vojtěch Pakosta)
  4. Našim ženám. (Jaroslav Tichý)
  5. Jméno sestry mé. (Josef Krasoslav Chmelenský)
  6. XVII. Vlastenecká. (Josef Hubert Tichý)
  7. Dcerám českým. (Boleslav Jablonský)
  8. ŽENÁM ČESKÝM (Božena Němcová)
  9. Pospolitá. (Boleslav Jablonský)
  10. SRDCE. (Josef Kubelka)