Píseň nevlastenská.

Josef Vlastimil Kamarýt

Čechu! styď se za své jméno, Jehož duše pustá, lichá, Těžkým bolem nepovzdychá. Styď se, Čechu, za své jméno! Čechu! styď se za své jméno, Jemuž tklivá vlasti lkání, Šípy hromem vylučené, Skalné srdce neprohání. Styď se, Čechu, za své jméno! Čechu! styď se za své jméno, Jehož oko věru slepé Po cizotách jenom slídíc Nevidí své věno lepé. Styď se, Čechu, za své jméno! Čechu! styď se za své jméno, Jehož srdce tvrdé, chladné Zděradova z libopění Slast nepije, ano vadne. Styď se, Čechu, za své jméno! Čechu! styď se za své jméno; Ani chvála, ani hana, Ani líbost tě se netkne! Zhrozná věc, ba neslýchaná. Styď se, Čechu, za své jméno!

Patří do shluku

češka, vlastenský, božena, libuše, líba, čech, pleť, pěstovat, vlast, děva

52. báseň z celkových 241

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. XIII. A tak podnes zem ta slove Čechy, (František Jaroslav Kamenický)
  2. SOŠKA (Jan Opolský)
  3. OTHELLO DESDEMONĚ (Karel Dostál-Lutinov)
  4. Já jsem Čech! (Simeon Karel Macháček)
  5. IV. (Jaroslav Vrchlický)
  6. Dcerám českým. (Boleslav Jablonský)
  7. Cizomilovi. (Karel Alois Vinařický)
  8. Jméno sestry mé. (Josef Krasoslav Chmelenský)
  9. LX. Žádost byla Libuše a snaha (František Jaroslav Kamenický)
  10. 9. K dívce. (Josef Wenzig)