XIV. Kýž se oslaví to dávné jméno

František Jaroslav Kamenický

Kýž se oslaví to dávné jméno A se skví čím dále vždycky více, V chrámě národnosti jasná svíce, A jest doma i v cizině ctěno! Kdykoliv jest ústy vysloveno, Každé láskou ať zahoří líce; Ať jest národní to pokladnice, V níž se chová drahé naše věno. Pro to jmeno těla, duše síly Přinášejme rádi k oběti, Též i krev, co probíhá nám žíly. Ono budiž mocné naše heslo, Páska k bratrskému objetí, V boji korouhev a v bouři veslo! –

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

národ, volnost, prapor, vítězství, český, vlast, svoboda, dějiny, heslo, bojovník

282. báseň z celkových 1358

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Nad listy Žižkovými. (Augustin Eugen Mužík)
  2. Z NAŠÍ DOBY. (Antonín Klášterský)
  3. PLES KORUNY ČESKÉ (Xaver Dvořák)
  4. Naše chrámy. (Jan Pelíšek)
  5. NA HRANICI. (Eliška Krásnohorská)
  6. DOMŮ. (Jan Spáčil-Žeranovský)
  7. Aj, stojímť u dveří a tluku! (Jan Pelíšek)
  8. ČESKÉMU DÁVNOVĚKU. (Eliška Krásnohorská)
  9. Koruna sv.Václava. (Emanuel Züngel)
  10. Nastala doba... (Albína Dvořáková-Mráčková)