XIV. Kýž se oslaví to dávné jméno

František Jaroslav Kamenický

XIV.
Kýž se oslaví to dávné jméno Kýž se oslaví to dávné jméno
A se skví čím dále vždycky více, V chrámě národnosti jasná svíce, A jest doma i v cizině ctěno! Kdykoliv jest ústy vysloveno, Každé láskou ať zahoří líce; Ať jest národní to pokladnice, V níž se chová drahé naše věno. Pro to jmeno těla, duše síly Přinášejme rádi k oběti, Též i krev, co probíhá nám žíly. Ono budiž mocné naše heslo, Páska k bratrskému objetí, V boji korouhev a v bouři veslo! – [22]

Kniha Lilie a růže (1846)
Autor František Jaroslav Vacek